čtvrtek, 24. květen 2012. Svátek má Jana.
čtvrtek, 24. květen 2012. Svátek má Jana.
Tak se vždy říkalo Finsku. Ostatně překlad finského názvu země – Suomi – znamená země jezer a močálů. Dá se ale říci, že Finové skutečně vědí, kolik jich ve své zemi mají? Desetitisí ce nebo statisíce?
Ve starších odborných geografických publikacích, tedy časopisech, encyklopediích, naučných slovnících a tak dále, jsme se v minulosti mohli dozvědět postupně o větším a větším počtu jezer ve Finsku. Samozřejmě nepřibývala, jen se zpřesňovaly metody jejich počítání. Před několika desítkami let se tak v různých publikacích dalo zjistit, že Finsko má mít devatenáct tisíc jezer, ale jinde bylo uvedeno třiatřicet až čtyřicet tisíc. Encyklopedie Zeměpis světa, vydaná v roce 2002 nakladatelstvím Columbus, již uvádí „více než šedesát tisíc vesměs velmi členitých jezer“, i když šestnáct let předtím vydaná Malá encyklopedie zeměpisu světa (Obzor – Bratislava 1977) udává stejný počet pro Finskou jezerní plošinu, tedy pro jižní třetinu země.
A tak by se dalo pokračovat. Chcete další srovnání? Turistický průvodce z roku 2003 Finsko z řady Rough Guides už píše o sto devadesáti tisících jezer s rozlohou zhruba desetiny Finska. Turistický průvodce Marco Polo z téhož roku si dokonce troufl na přesnější počet – 187 888. A to ještě nejsou konečná čísla. Cestovní agentura Kudrna Brno v červenci loňského roku už uvádí nejnovější udávaný počet jezer ve Finsku, tedy tři sta tisíc, která mohla být spočítána díky snímkům z družic. Finští geografové a geodeti se ale prý nechali slyšet, že ani tento počet není konečný a proti družicovým zjištěním může být skutečnost ještě o padesát procent vyšší. Co by to znamenalo? Jedno jezero na jedenáct obyvatel země! Fantastických čtyři sta padesát tisíc jezer!

Čemu věřit? Možná je lepší konstatovat, že Finsko má fantastický počet jezer a místo počítání je kvůli tomu rovnou navštívit. Největší množství jezerních ploch návštěvníci této země uvidí, jak už bylo zmíněno, v jižní třetině Finska. Nejsou příliš hluboká, zhruba do padesáti metrů, protože pokrývají většinou jen mírně zvlněnou původní plošinu, ohlazenou před stamiliony let skandinávským ledovcem. A tak mají nejhlubší například Päijänne devadesát tři metrů a jezero Paana sto dvacet osm metrů. Na povrch jezer pak vystupuje značné množství ostrůvků – eskerů, tedy pozůstatků po bočních a spodních morénách bývalých ledovců.
Tak jako jsou u nás pořádány poutě na Milešovku, Blaník nebo na Hostýn a na Slovensku třeba do Levoče nebo na Kriváň, tak ve Finsku míří lidé houfně na hřeben Ukko-Koli v národním parku Koli, odkud je z výšky 347 metrů nad mořem nádherný výhled na jedno z největších finských jezer – Pielinen. Je dlouhé celých sto kilometrů.
Ovšem největší je Saimaa s plochou odpovídající přibližně pětině Moravy (4377 km²) na jihovýchodě země. Pokud jde o Laponsko, pak je ovšem největší jezero Inari. Nikoho při tom všem nepřekvapí, že právě jezera jsou spolu s řekami, vodopády a kaňony i peřejemi a skalními útvary a zvláštním rostlinstvem základními prvky třiceti finských národních parků. Ty slouží nejen k ochraně přírody, ale i jejímu poznávání a turistice. K tomu je ale ještě třeba přidat tři desítky přírodních rezervací, které jsou využívány převážně k vědeckému výzkumu. A nakonec jsou tu speciální rezervace, přírodní památky a chráněná rašeliniště.
Scenerie jezer v krajině jsou úchvatné. Pohled ještě umocňují zdravé lesy s přímými kmeny, ve kterých převažují smrk a borovice, místy je prostupují břízy, osiky a olše. V mnoha zálivech bohatě rostou vodní rostliny a především v červnu a červenci kvete stulík žlutý. Ostatně jak členitá dokáže být krajina jezer, dokazuje ještě poslední údaj, že více než polovina ze všech finských ostrovů, tedy 98 050 (můžeme-li toto číslo považovat za konečné) vystupuje právě z jezer. Jediné, co tak může vadit tomu, kdo přijede do Finska obdivovat tamní jezera, jsou hejna muchniček, místy i komárů. Pomůže ale moskytiéra nebo silný, několikrát aplikovaný repelent.
Autor: Jiří Lazebníček, Finlandia