čtvrtek, 24. květen 2012. Svátek má Jana.
čtvrtek, 24. květen 2012. Svátek má Jana.
Skotská whisky a irská whiskey, to je nekonečné téma a v případě mixování těchto dvou bází to platí dvojnásob.
Myslím si, že můj náhled na mixování whisk(e)y bude trochu zaujatější než u ostatních barmanů, což je způsobeno tím, že jsem měl možnost vidět a ochutnat mnoho úžasných drinků od opravdových machrů.
Než jsem se pustil do psaní těchto svých rozumů, tak jsem strávil hodinu zaoceánským telefonickým rozhovorem a debatou nad tím, jestli je doopravdy správné, abychom tento ryze konzervativní nápoj míchali s dalším, ať už důstojným anebo méně považovaným modifikátorem. A co jsem zjistil? Nic nového, a to mě potěšilo. Protože přiznat si, že mé vlastní představy o whisk(e)y byly mylné, s tím bych měl skutečně problém.
A jak to tedy vlastně je? No, já to vidím asi takhle. Whisk(e)y, a to kterákoli, je mnohem charakterističtější než jiné destiláty, čímž myslím hlavně ty bílé. Já vím, gin nebo tequila mají také velmi silné charakteristické rysy, ale tam je to prostě o něčem jiném. Whisk(e)y si do velké míry neužijete, dokud jí dobře neporozumíte, což u tequily, podle mého názoru, tak docela neplatí. Ta se prostě lije a lije (a to nemyslím zle), ale zejména u té „základní“ tequily je to vlastně přesně tak, jak říkám.
Whisk(e)y bych se nebál, z mixologického pohledu, přirovnat k vyzrálým rumům. Tam se potýkáme s podobným problémem – s nechutí a neumem míchat z nich koktejly. Jen si zkuste zajít na bar a požádat barmana: „Připravte mi prosím nějaký drink na bázi sedmiletého Havana Clubu a pro kolegu něco z prémiové whisk(e)y“. Myslím, že budete koukat. Barman si vás bude chvíli nechápavě a nedůvěřivě prohlížet a pak vás pomluví, že jste barbar, protože chcete kazit tak ušlechtilý nápoj. To je samozřejmě hloupost! A jak vám to dokázat? Jednoduše, namíchaným drinkem. Zkuste Rob Roy exklusive.
Můj absolutní favorit dnešních drinků je rum old fashioned a ten zase jen potvrzuje tu velkou podobnost obou bází. Vychází z klasického whisky old fashioned, takže nezvratný důkaz. Nicméně je mi jasné, že masovou záležitostí se koktejly z whisk(e)y nikdy nestanou. A tak to asi má být. Pro míchání báze, které je věnováno tolik péče, totiž nestačí pouze odhodlání, ale je také potřeba hodně umu.
Nicméně bych rád ještě vysvětlil, jak jsem vůbec došel k názoru, že míchat whisk(e)y – nejen ty míchané, ale i prémiové – je ta správná cesta. Vyzkoušel jsem to přímo na sobě. Prošel jsem si pár testovacích vzorků, od single malt po míchané a stařené a narazil jsem na Jon, Mark and Robbo´s – The Smooth Sweeter One. Jedná se o mix složený ze 70 % skotské single malt whisky a z 30 % irské single malt whiskey. Tahle lahev whisk(e)y byla jiná. Strašně mi chutnala. Informací jsem sehnal jen málo, ale kolega George Němec mi říkal, že je to jen jedna lahev z celé kolekce, určené právě pro lidi, kteří nevědí, jak pít whisk(e)y. Celá řada obsahuje vzorky všech chutí, jež kdy můžete ve whisk(e)y objevit. Super pro trénink chuťových buněk. Pro svůj koktejl pak dokážete snáze identifikovat tu nejvhodnější whisk(e)y.

A tak jsem pochopil, že velmi dobrá láhev whisk(e)y nemusí být vždy prodána na baru takzvaně straight, ale že z ní můžeme připravit mnoho porcí vynikajícího koktejlu. Nezapomeňte, že použití většího počtu modifikátorů v určité receptuře je v podstatě cenově nákladnější a mnohdy i historicky hodnotnější, než právě ta prémiová báze, ze které drink mícháme a o které si někteří hosté myslí, že je prakticky hříšné do ní přidat led, vodu nebo cokoli dalšího. Což je, opakuji, úplný nesmysl!
A zde je pár rad a příkladů, co k whisk(e)y ladí a co jí neublíží. Každopádně vhodná je kombinace se zázvorem, ať už s čerstvým nebo se zázvorovou limonádou. To je prostě hotová věc. Dále vanilka. Když si uděláte infuse vanilla whisky, máte super základ třeba pro sour. A také grilované citrusy. Plátek grilovaného citronu položený na zmraženou kostku ledu, zakápnutý třešňovým sirupem a přelitý dobrou skotskou. Proč ne? A co třeba sypaný čaj? No jasně, udělat si vlastní ledový čaj v kombinaci s irskou whiskey. Zajděte si do prodejny s čaji a až uvidíte, kolik máte chuťových možností, zamotá se vám z toho hlava. Jisté však je jedno – dobrý drink z whisk(e)y neuděláte tak, že ji dolijete nějakým džusem. Tak snadné to není, tady musíte trochu víc přemýšlet. Pro představu zkuste Nutty Tea.
Konkrétně u whisk(e)y je také hodně důležité správně odhadnout, kde je její mixologická hranice. Nemyslím si, že v drinku bude čtyřicetiletá lepší než dvanáctiletá, ale vím, že právě ta dvanáctiletá je lepší než klasická blended. Pro určité drinky bych se dokonce nebál použít ani single malt, to ale záleží na kombinaci. V jednom velmi dobrém londýnském baru jsem měl možnost pít drink právě ze single malt whisky. A tamní barman mě přesvědčil, že z jiné prostě tenhle drink namíchat nelze.
Závěrem snad ještě pár postřehů k tomu, jak se k míchání whisk(e)y staví mixologické velmoci. Je nad slunce jasné, že kladně. Opět se musím zmínit o tom, jak podobné jsou si tyto báze se stařenými rumy. Jakmile prolistujete barové lístky prestižních světových barů, zjistíte, že koktejly z whisk(e)y a z prémiových rumů jsou na prvních stránkách všech nabídek. A taktéž v mixologickém soutěžení jsou nejlépe zapsány právě báze whisk(e)y a rum. Konkrétně v Sydney je nejprestižnější barmanskou soutěží Glenfiddich Competition a receptury, které se tam připravují jsou doslova skvostné. Sami posuďte drink Florence Fashioned, jejž připravil George Němec pro letošní ročník. Zajímavé, co myslíte?
Do boxu:
Rob Roy exklusive
40 ml Chivas Regal 12
10 ml Dry Vermouth
10 ml Rosso Vermouth
střik Grand Marnier
střik Peychaud´s Bitter
Připravit v míchací sklenici a servírovat do nachlazené koktejlové skleničky s koktejlovou třešinkou.
Nutty Tea
30 ml whisk(e)y
15 ml Frangelico
10 ml Rose´s lime
50 ml jablečného džusu
50 ml heřmánkového čaje
Připravit v šejkru s ledem a servírovat v old fashioned skleničce.
Florence Fashioned
50 ml Glenfiddich Solera Reserve 15 Year Old
15 ml portského vína
2 lžičky papájového sorbetu
3 střiky Peychaud‘s Bitters
pomerančová kůra
vanilkový led
Autor: Aleš Půta