Koktejly z žita

Chamtiví českoslovenští veksláci, jak se před převratem říkávalo samozvaným měničům valut, si objednávali whisky slovy: „Dej mi žito!“

Popravdě jediným „koktejlem na bázi žita“ je MANHATTAN, který se tradičně míchá z žitné whisky z jednoduchého důvodu: V době, kdy se jeho receptura zrodila, byl New York žitným městem – jiná whisky se tam prostě nepila!

O koktejlu se vypráví, že ho iniciovala Jennie Jeromeová, dcera bohatého burziána Leonarda Jeromea a od 30. listopadu 1874 matka Winstona Leonarda Spencera Churchilla… Uspořádala totiž v neworském City´s Manhattan Clubu večírek na počest Samuela J. Tildena, právníka, který rozprášil lobbystický „Tvídový kroužek“ a kandidoval dokonce – byť neúspěšně – na místo prezidenta Spojených států. Při této příležitosti klubový barman kombinoval dva díly žitné s jedním dílem sladkého vermutu (pamatujte, že sladký znamenalo koncem 19. století italský červený!) a přidal tři střiky bitters, což byla tehdy neopomenutelná ingredience.

 

Gastronomie - Rob Roy

 

Koktejl funguje se skotskou jako ROB ROY (který soudce rozhodne, zda s červeným, nebo bílým vermutem?), s irskou whiskey, suchým vermutem a černou olivou jako BLACK MANHATTAN; podle Garyho Regana, přispěvatele tohoto časopisu, jediné whiskey, s nimiž nejde receptura dohromady, jsou Jack Daniel´s a George Dickel z Tennessee.

Volbu má barman i host i v případě koktejlu OLD-FASHIONED, ačkoliv prapůvodně to byl jednoznačně jižanský vynález. Vymyslel ho barman v Pendennis Clubu, což je úhledná klasicistní budova na Muhammad Ali Boulevardu v Louisville, největším městě Kentucky, jižního „státu modré trávy“. Jeden z hostů, údajně to byl dokonce James E. Pepper, proslulý výrobce whiskey, ne a ne pozřít doušek nejoblíbenější pálenky Jihu. Tak mu ji barkeeper trochu osladil, přidal pár kapek hořké, osvěžil celek třešničkou a jeden z mnoha colonelů, jak se říkávalo místním gentlemanům, kteří ovšem nemuseli v životě ani jednou vystřelit, byl zachráněn.

Musím říci, že koktejl chutná jak s Bourbon whiskey, tak se skotskou znamenitě: Do old-fashioned glass, což není nic jiného než trochu větší whiskovka, dávkujte lžičičku krystalového cukru (se sirupem to jde taky, dokonce rychleji, ale host přichází o ten rituál), přidejte střik sodovky a pár střiků bitters a začněte rychle míchat barovou lžičkou, až se vytvoří nahnědlá pěna. Přidejte pořádnou porci pálenky, promíchejte, doplňte sklenici ledem a vložte koktejlovou třešničku, případně spolu s řezem pomeranče. Kritickým momentem je opravdu dokonalé rozpuštění cukru. Míchejte, dokud vám cukr nepřestane vrzat pod lžičkou!

WARD EIGHT je taky zajímavá vychytávka. Ani ne tak z hlediska technologie (do šejkru na led dávkujte 6 cl žitné nebo Bourbon whiskey, 3 cl citronové a 1,5 cl pomerančové šťávy, lžičku grenadiny a 2 střiky Orange Bitters; protřepejte, nalijte do old-fashioned glass a vložte závitek citronové kůry), jako z hlediska historického pozadí. Drink se podával poprvé ve slavném Ober-Locke Café v Bostonu (název se nyní píše Locke-Ober Café; jelikož to jsou jména majitelů a Ober tam byl o padesát let dřív, přehodil jsem pořadí) v roce 1898 na počest kandidáta do místní administrativy. Jméno drinku znamená doslova „8. volební okrsek“.

Pikantní bylo, že oslava se konala den před vyhlášením volebních výsledků... V Československu se kdysi drink míchal tak, že se grenadina nahrazovala červeným vínem! Smutná to známka ochablosti tehdejších poměrů barové scény.

 

Gastronomie - Whisky Toddy

 

Za teplým míšeným nápojem WHISKY TODDY sice není žádný obecně známý příběh, já ho mám však spojený s renesancí pražského hotelu Alcron a manželkou jeho prvního radissonovského ředitele. Madame Pellaud byla rodem z Bali a pražská zima jí nekonvenovala. Měla však ráda operu, a tak se několikrát za měsíc vracela do hotelu prokřehlá a vyfoukaná. Nějaký čas jsem ne a ne přijít na drink, který by ji zahřál. Až jsem jednou vzal šálek z ohnivzdorného skla, dávkoval vrchovatou lžičku cukru, přidal panáka skotské, trochu citronové šťávy a promíchal. Doplnil jsem horkou vodou až po okraj, na sklenku zavěsil řez citronu – a udělal jsem dojem. Nebylo to samozřejmě nic jiného než Whisky Sour natažený horkou vodou, ale svůj účel to splnilo.

O IRISH COFFEE bych se už nezmiňoval, kdyby se kolem něj zrovna něco nedělo. Historie nejznámějšího, byť teplého, nápoje z irské whiskey začíná zřejmě na letišti v irském Shannonu, tradičním místě mezipřistání při letech ze Spojených států do Evropy a zpět. Barman cestujícím podával horkou kávu fortifikovanou whiskey, oslazenou a překrytou vrstvou husté, jen lehce napěněné smetany. Jednou takhle cestoval sanfranciský žurnalista; do kompozice se zbláznil a výsledkem se stala kavárna Buena Vista v San Francisku, kde se denně podají až tři tisíce porcí tohoto oblíbeného nápoje. Pro kavárnu se dokonce na irském ostrově lahvovala speciální whiskey. Proslýchá se, že nejdřív pocházela z Bushmills; před několika lety přehodili v kavárně výhybku na Kilbeggan. Právě v této době došlo ke třetí změně. Zatím se daří držet v tajnosti, kdo je nyní tím šťastným...

 

 

Autor: Martin Kostlán



Související články

Ožehavé téma

Zpátky ve hře

V zajetí smyslů



Zpět