čtvrtek, 24. květen 2012. Svátek má Jana.
čtvrtek, 24. květen 2012. Svátek má Jana.
Znáte Twitter? Ne? Před více než rokem jsem na tom byl podobně. Na zahraničních webech se to zmínkami o Twitteru jen hemžilo, ale u nás byla tato služba v podstatě neznámá
Pak jsem objevil, že na www.twitter.com se nachází jednoduchá webová stránka, která se vás po založení účtu ptá stále na tu samou otázku. What are you doing? (Co děláš?)
A vám nezbude nic jiného, než neustále odpovídat. Jednou týdně, několikrát denně. Odpověď se musí vejít do 140 znaků, takže není moc prostoru na dlouhé výpovědi. Hlavně stručně. A znovu. A znovu. Ovšem to je jen začátek. Žijeme v éře sociálních nebo, chcete-li, společenských sítí. Nejde jen o informování celého světa o tom, co právě děláte (dal jsem si skvělé sushi a mohu tento podnik všem doporučit), ale o budování vlastní sítě přátel i nových kontaktů a sledování, co dělají oni. Tak trochu voyerismus v internetové éře. Pozor, silně návykové!
Ovšem správná služba se vaří z více ingrediencí – mikroblogování (jeden z popisů Twitteru) lze samozřejmě provozovat přes webový prohlížeč, ale to vám už po chvíli nestačí. Update svého profilu přes SMS a zároveň dostávání příspěvků od přátel formou textových zpráv je mnohem příjemnější a jednodušší. A hlavně – lze twittovat odkudkoliv! Napojení na instant messegery, jako je ICQ či AIM, na sebe pochopitelně nenechalo dlouho čekat.
Vše, co jste doposud přečetli, jsem mohl napsat před rokem, a pravděpodobně jsem to v podobném znění i někam napsal. Ale vývoj jde kupředu a s ním i Twitter, a především tvůrci nových řešení. Do této kategorie patří i program Twinkle, který je v současnosti dostupný pro iPhone (pro další platformy se podobná řešení objeví záhy, pokud tomu tak ještě není).

A v čem je Twinkle tak úžasný? Vedle jednoduchého uživatelského rozhraní nabízí dvě zásadní funkce. První z nich je možnost přidat ke svému příspěvku fotografii – vidíte něco zajímavého, telefonem to vyfotíte, připíšete svůj komentář a vaši kamarádi o tom během vteřiny vědí. Druhou, a možná ještě důležitější, funkcí je lokalizace. Twinkle vás dokáže docela úspěšně lokalizovat, tedy orientačně určit, kde se právě nacházíte. Z toho také vyplývá, že můžete cizí příspěvky filtrovat podle toho, jak daleko od vás se ostatní uživatelé nacházejí. Není někdo v okruhu dvou kilometrů? Odpověď máte během chvilky na displeji. A funguje to? Díky Twinkle jsem se tuhle mohl ve Starbucks potkat s dalším uživatelem. Prostě vidím, že je nedaleko mě a navíc v kavárně – proč nepřevést virtuální kontakt do toho reálného?
Ačkoliv Twitter může na první pohled působit poněkud technicky, aktuálně se dostává do fáze, kdy jej vedle tzv. „early adopters“ začínají používat i běžní uživatelé. A to zpravidla pro zábavu nebo jako náhradu SMS/ICQ. Schválně, víte, jak nejčastěji odpovídají na otázku: „Co právě děláš?“ Zpravidla si „užívají života“, což znamená, že chodí do klubů, na večeře, za zábavou či jen tak popít. A když už jsou v dobré náladě, proč nedat vědět také kamarádům? Kde jsem, jak se mi tu líbí a jak to tady vypadá? To může být pro váš podnik docela dobrá reklama.
Možnost publikovat vlastní hodnocení čehokoli včetně fotografie a během chvilky doslova zakřičet do světa vlastní názor je nakažlivá. Zvlášť když vezmu v úvahu, že v mém případě se daný soud dozví během chvíle víc než stovka lidí. A ti mají další přátele… a ti zase další…
Ovšem Twitter je dvousečná zbraň. Pozitivní i negativní hodnocení lze napsat během stejné chvilky. Až příště uvidíte někoho s mobilním telefonem, jak si fotí vámi nabízenou specialitu, nemůžete si být jisti, jestli si pořizuje snímek jen pro vlastní potřebu nebo zda právě přes internet sděluje svým přátelům, jak skvěle si u vás užívá večer.
Kdosi uvedl, že mu Twitter připomíná kavárnu, ve které sedíte a posloucháte to ševelení kolem. A když vás něco zaujme, zareagujete na to, tedy odpovíte. Celkem přesné vyjádření mého pocitu z Twitteru.