Sport bar – body pro hosty i domácí

Tematické bary a restaurace jsou poměrně novým fenoménem. V posledních letech zaznamenaly rychlý rozvoj především kvůli rostoucímu zájmu lidí o sport, jak v aktivní, tak pasivní rovině.

Lidé mají potřebu sdílet zážitky, což ve sportovních barech znamená intenzivnější prožitek utkání v partě přátel, kteří se dělí o své emoce, komentáře a názory. Jde většinou o zkušenost diametrálně odlišnou od sledování Ligy mistrů doma před televizí s přítelkyní či manželkou, která vaše nadšení pro věc nesdílí. V žádném případě to však neznamená, že tento typ podniků je mužskou výsadou, neboť i ženy se rády připojí k diskusi o fotbalových kvalitách Luise Figa...

 

Gastronomie - Sport bar

 

Kde jsou počátky těchto podniků? Prošel jsem různé zdroje ze všech koutů světa, z nichž mi vyplynulo, že od vzniku prvních barů existoval vždy nějaký místně uznávaný sport, jehož sledování lidi fascinovalo a bylo spojeno s konzumací nějaké lihoviny. Lidé byli často ochotni podstoupit několikadenní pochod, aby měli možnost sledovat závody velbloudů ukončené velmi neformální party, na níž byl vítěz uctíván coby bůh na další rok. Tento elementární princip nám zůstal zachován dodnes a je vcelku jedno, zda jde o sumo, kriket, baseball nebo nám v Evropě bližší hokej či fotbal.

Americká kolébka

Zásadní změny a rozvoj těchto podniků nastaly současně s rozvojem informačních technologií, především televize, a dá se říci, že čím rychleji se rozvíjí technologie, tím větší možnosti a perspektivu má tento typ podniků. Kolébkou těchto barů a restaurací je Severní Amerika, kde zájem o aktivní či pasivní sledování sportovních zápasů zaznamenal obrovský nárůst už po druhé světové válce. Už tehdy chodilo na zápasy osmdesát tisíc lidí, sháněly se drahé permanentky, sběratelské kartičky a dresy se staly stabilní součástí rodinného rozpočtu, o basebalovém vybavení nemluvě. Rozvoj tematických sport barů a restaurací byl tak pouze dalším logickým krokem, jak získat hosta na svoji stranu a hrát s ním hru o jeho mužstvu nebo oblíbeném hráči. Nejvíce ceněnými součástmi interiéru se staly zlomené hokejky a rozpárané basebalové míče, vše zaručeně pravé s autentickými podpisy. Chytrý přístup ze strany majitelů barů ještě více podpořil fenomén „stálého hosta“: takový host má v podniku nejen svou židli, ale i své mužstvo a hráče. V roce 1973 získal univerzitní titul v americkém fotbale, na což dosud má i kila. Pouze dnes v jiných partiích jinak stále velkolepé postavy.

 

Gastronomie - Sport bar

 

Evropa trochu jinak

Tento trend měl od počátku samozřejmě i svoji obdobu v Evropě, kde se největší pozornosti vždy těšila kopaná. Bary fanoušků v Anglii, Irsku, Itálii a Španělsku měly a mají naprosto neopakovatelnou atmosféru, kterou někdy kazí jen zvyšující se agresivita některých slabších intelektů. Tyto osoby, které po zápase ani netuší výsledek, se bohužel staly dalším průvodním jevem sportovních barů v mnoha zemích světa. Můžeme však konstatovat, že trend svalnatého blbce kulminoval v osmdesátých letech a nyní se tito hoši dostávají na okraj fanouškovského spektra jak na stadionech, tak v barech.

Evropské pojetí sportovního baru mělo poněkud jiné atributy než to americké především s ohledem na styl nabídky a servisu. Americká varianta spočívala v širší nabídce jídel a vyznávala zásadu, že sport je rodinná zábava. Naproti tomu evropský bar byl hodně mužskou záležitostí před a hlavně po zápase, kde se vše emotivně rozebralo a byl stanoven rating jednotlivých účastníků hry včetně rozhodčích, trenérů a manželek hráčů.

Česká „prehistorie“

Je jasné, že jako všechny ostatní podoby gastronomie zaznamenaly i sportovní bary hlavní rozvoj po privatizaci společnosti RaJ, kdy nastala i volná soutěž pro všechny producenty a dodavatele, kteří svou marketingovou strategií ovlivňují i budoucí vývoj v jednotlivých segmentech trhu. Bylo evidentní, že – jak je v Česku tradicí – hlavními hráči jsou pivovary, které od počátku a dodnes jasně sázejí na sport a aktivní zábavu. Do této oblasti také investují většinu marketingových nákladů. Samostatnou kapitolou jsou i celé koncepty sport barů vyvíjené v dnešní době především sázkovými kancelářemi a pivovary.

 

Gastronomie - Sport bar I.

 

Jaký byl počátek těchto barů a restaurací po revoluci? První opravdový Sport bar s velkým S, který mne zaujal a měl atmosféru, již bylo možné předtím užít pouze na západ od vlasti, byl Sport bar v pražské ulici Ve Smečkách. Autentické prostředí tam podporovali i štamgasti z řad cizinců pracujících v Praze, které bylo možné potkat i za barem, což nebyl v Čechách té doby úplně běžný jev. Myslím si, že tento podnik se zajímavou nabídkou sportovních přenosů všeho druhu, projekcí, kulečníkem a slušným jídlem amerického ražení se stal inspirací pro hodně nastupujících podnikatelů v kategorii Sport bar.

Jasným mezníkem v polistopadovém vývoji těchto restaurací bylo otevření prvního a zároveň zřejmě posledního Jágr‘s sport baru, které bylo doprovázeno masivní billboardovou kampaní, jež na české poměry neměla a dosud nemá obdoby. Potencionální hosté byli dopředu lákáni na toto poměrně velkolepě budované zařízení a je pravdou, že na mne restaurace při první návštěvě opravdu zapůsobila a nabídla standard, který byl výzvou pro ostatní následovníky. První věc, jež upoutala moji pozornost, byl audio a video systém na naprosto profesionální úrovni. Podobný jsem do té doby viděl pouze v Planet Hollywood v Londýně či v Gretzky‘s baru v Torontu. Stejnou kvalitu měl i poměrně nápaditý interiér nabízející různé možnosti sezení – od osamělých hostů na baru až po větší skupiny, všichni však měli zaručený dobrý pohled na obrazovky či projekce. Pikantností byly i monitory na toaletách, aby vám neunikl žádný klíčový okamžik utkání. Další novinkou bylo přímé spojení s tehdejší jedničkou v sázkovém businessu Fortunou, která tím předurčila budoucí trend – přesun sázkových kanceláří z podchodů přímo do míst, kde se věci dějí.

Podnik ale od začátku trpěl i interními problémy: především tím, že na masivní nápor hostů nebyly dimenzovány prostory ani školen personál, což v kombinaci s nešťastným systémem baru, kde si každý číšník chystal objednávku sám, dalo tomuto podniku poněkud chaotický ráz bez potřebné organizace a velení baru. Ještě zásadnější byl fakt, že při maržích českého trhu nelze takovýto podnik financovat, což ho předem předurčovalo k častým výměnám provozních společností.

Baroví sázkaři

Přes všechny úspěchy a neúspěchy tyto dva podniky ovlivnily další vývoj sportovně laděných barů v Česku. Vznikly dva poněkud odlišné směry: jeden z nich podporují sázkové kanceláře, druhý pivovarnické skupiny. Sport bary rozvíjené v koncepci sázkových kanceláří začala budovat v dobách své největší slávy především Fortuna. Prvním podnikem tohoto ražení byly pěkné prostory ve Vodičkově ulici v Praze – dům U Nováků, který je sám o sobě velmi reprezentativní. Podniky tohoto typu byly zaměřeny na velkou nabídku různých možností sázení včetně pro nás trochu exotických chrtích závodů a další „lahůdek“. Výhry už bylo možné vyzvednout ihned po utkání, což dávalo této vášni nový rozměr. Zjednodušeně řečeno by se dalo říci, že veškerý servis pro sázejícího v rámci možností aktuálních technologií byl posunut na maximum možného, avšak pro mne coby člověka sledujícího především gastronomickou úroveň zde bylo možné pozorovat nepříjemnou kontinuitu předchozích systémů bez vkusné inovace a čerstvého přístupu – zřizovatelé těchto sport barů měli logickou prioritu sázení před vytvářením autentické atmosféry se slušnou gastronomií. Design podniků byl řešen poměrně velkoryse, adekvátně tomu, jaké přinášel zisky ze sázek, prostředí někdy spíše evokovalo kasino či hernu než útulný bar známý ze západní Evropy. Trend sázkových kanceláří v budování sport barů pokračuje, i když v poněkud racionálnější rovině, která dává možnost pokrýt rovnoměrně celé území České republiky. V těchto projektech je nyní nejaktivnější aktuální leader trhu Tipsport následován Synotem a do hry pravděpodobně vstoupí nejsilnější hráč na trhu s loteriemi, společnost Sazka. Předpokládám, že vstup takto silné firmy by přispěl i ke zkvalitnění gastronomie v těchto barech a posunul by laťku výš.

Baroví pivaři

Samostatnou kapitolou jsou sport bary vznikající za podpory nebo přímo pod franšízou dodavatele nápojů, především piva. Charakter těchto podniků je na první pohled jiný, více zákaznicky orientovaný. Podstatou takového baru jsou štamgasti navázaní na lokální team, ať už fotbalový či hokejový, což se zpravidla promítá i do interiéru podniku. Sítě těchto podniků jsou většinou provázány s hlavní marketingovou aktivitou, jako je tomu například u Gambrinus ligy a Gambrinus baru. Ten je designován v podobě, již připravil přímo SABMiller pro zákazníky, kteří chtějí tuto aktivitu podporovat. Koncept však končí na úrovni designu – nikoli už provozních návazností, a je tudíž přímo závislý na kvalitě provozovatelů, kteří bar řídí na vlastní pěst.

Další pivovarskou skupinou je InBev (Pivovary Staropramen), který tento trend zahájil v dobách partnerství v rámci Staropramen extraligy, kdy byly budovány restaurace s hokejovým designem vždy s velkoplošnou projekcí a akcemi pro hosty. Vzhledem k vývoji značkového konceptu restaurace Potrefená husa přehodnotil Staropramen efektivitu investic do sportovně laděného baru a restaurace, přičemž vytvořil franšízový systém konceptu Sportovka. Tento velmi moderně pojatý provoz je zaměřen na kvalitu podávaného piva v kombinaci s konkrétními recepturami jídel za dostupnou cenu. Je totiž – na rozdíl od Potrefené husy – určen pro menší města. Jedno mají ale společné: velkou pozornost, kterou věnují ženám. Tento především gastronomický koncept má hlavní znaky vývoje celého segmentu sport barů – velkoplošné projekce, dlouhý bar, vysoké sezení, sázkovou kancelář a odděleně i zábavní techniku, která ekonomicky umožňuje investici do kvalitního provedení gastronomického zázemí.

Na trhu se objevují i další pokusy o koncepční práci v oblasti barů a restaurací se sportovní tématikou, které jsou navázány přímo na sportoviště – fitness centra, squashové kurty, golfové kluby, bowling, multifunkční arény a stadiony. Je to trend jasně odrážející potřebu lidí po aktivním odpočinku, jehož nedílnou součástí je půllitr dobře vychlazeného piva coby nejlepšího iontového nápoje a kvalitní jídlo připravené z čerstvých surovin.

 

 

Autor: Jan Boroš, www.fbconcepts.cz




Zpět