Prodej to

Zákazník není pán, jenom si to musí myslet

Gastronomie - Prodej to

Barlife pro vás připravil zcela nový vzdělávací seriál. Na této stránce budete pravidelně nacházet praktické informace zaměřené na rozvoj prodejních a komunikačních dovedností a potažmo na růst zisku vašeho podniku. Jednotlivé lekce povede publicista a sommelier Zdeněk Reimann, specialista na marketing a komunikaci s praxí v České republice, Anglii, USA a Austrálii.

Ne vždy je množství prodaného vína u stolu pro majitele či manažera restaurace uspokojivé. Tam, kde se obsluhující personál nevzdělává v oblasti prodejních dovedností, zaostávají za těmi, kde se rozvoji osobnosti číšníků a sommelierů věnují. U absolventů vzdělávacích kurzů v oblasti prodejních dovedností u stolu byl zaznamenán nárůst prodeje v rozmezí 30–500 procent.

 

Gastronomie - Drink

 

Prvním předpokladem úspěchu kdekoliv v obchodě je znalost produktu. Zdálo by se to samozřejmé, ale bohužel není. Na otázku, jak chutná určité jídlo nebo víno, jsem se mnohokrát setkal s rozpačitým výrazem číšníka či servírky a s odpovědí, že buď neví, nebo že dobře. To není povzbudivé doporučení. Spíše svědčí o aroganci provozovatele, jenž dá na plac lidi bez zkušeností, vědomostí i praxe.

Personál, který neprošel ani základním tréninkem v dodržování slušnosti a osvědčené profesionální praxe, do podniku prostě nepatří – snad s výjimkou sezonních brigádníků (ale ani u nich by tomu tak být nemělo). Je také nemyslitelné, aby v dobrém podniku neměl personál prochutnána vína (to dodavatelé vín tuzemských i zahraničních rádi zařídí i s odborným výkladem a ve své režii). Vizitkou podniku je totiž ten nejméně vybavený zaměstnanec zrovna tak, jako je síla řetězu dána jeho nejslabším článkem.

Neplatí pravidlo, že zákazník je pán, ale že povinností obsluhujícího personálu je chovat se tak, aby si to myslel.

 

Gastronomie - Menu

 

Jak tuto nejdůležitější zásadu v restaurační obsluze ošetřit Následovně:

1. Na jídelním lístku neuvedeme jen jméno jídla, například Medailonky ze svíčkové, ale i jeho popis, tedy: Medailonky z hovězí svíčkové s čerstvými kachními játry, perlovými cibulkami dušenými v červeném víně a karamelu, pečeným brambůrkem a smetanovou redukcí. Kdyby se host náhodou zeptal, jak to chutná, stačí se usmát. Doporučená vína bývá zvykem uvést v menu hned pod konkrétním pokrmem.

2. Totéž platí i u vín. Ani na vinném lístku neuvedeme jen jméno vína, například MODRÝ PORTUGAL, ale i jeho charakteristiku, tedy: MODRÝ PORTUGAL 2005, obsah alkoholu 12,5 %, vinařství Petr Bíza, obec Čejkovice. Víno zrálo 6 měsíců v nových francouzských sudech, má jiskrnou granátovou barvu a jemnou vůni tmavého lesního ovoce se stopou podhoubí. Chuť je suchá a svěží, připomíná jahodovou marmeládu.

Je samozřejmé, že všechny průpovídky a popisky se musí personál naučit a v případě potřeby zcela přirozeně z paměti přednést. To tehdy, když jídelní nebo vinný lístek není k dispozici nebo když je čas na to, abychom hosta ovlivnili, nabídli něco, co je zvlášť dobré či čerstvé, nebo čeho je poslední porce nebo lahev. Příští téma: Ukaž to – vize, kultura servírování. 

 

 

Autor: Zdeněk Reimann



Související články

Nápoják

Peníze se musí točit! Ale jde o to, aby se točily správným směrem

Konkurence není nepřítel, ale příležitost!

Mýtus o viditelnosti

Dobrá adresa

Business lunch je náročná disciplína

Na velikosti záleží

Labužnické hovězí

Žranice na stříbrném plátně

Pánu bohu do oken

Limity Evy Jiřičné

Návrat ke kořenům

Elegantní perfekcionista Salvatore Calabrese



Zpět