Platit, prosím

Potýkáme se s problémem krádeží na zahrádce před naší restaurací (např. zákaznici zmizí kabelka, kterou měla položenou na židli vedle sebe). V takovém případě nastává nepříjemné dohadování… Kdo za vzniklou situaci odpovídá?

Gastronomie - Dolar.

Podle § 433 odst. 2 občanského zákoníku odpovídá provozovatel za škodu na věcech odložených na místě, kam se obvykle odkládají. To je zpravidla uvnitř restaurace – na věšáku či v šatně. Odložením věci musí vzniknout stav, kdy zákazník ztrácí nad touto věcí dozor a možnost s ní disponovat – vystavuje ji tak ohrožení odcizení. O odloženou věc proto nejde, pokud ji zákazník položí vedle sebe – např. kabelka na stole nebo kufr pod stolem, neboť má věc pod bezprostředním dozorem. V tomto případě proto odpovědnost provozovatele nevzniká.

Doporučuji však zahrádku označit tabulkou s upozorněním, že věci se odkládají uvnitř provozovny, např. na věšáku. Má-li provozovna šatnu a je-li na to host dostatečně upozorněn, odpovídá provozovatel pouze za věci uložené v této šatně. Pokud není k odkládání věcí provozovatelem žádné konkrétní místo vymezeno, odkládají se věci tam, kde je to obvyklé.

 

Mezi hosty našeho podniku je velký podíl zahraničních turistů, kteří by uvítali možnost platit v eurech. Jaká jsou pravidla při stanovení kurzu – musíme se držet aktuálního denního kurzovního lístku, nebo můžeme sami určit, že u nás 1 euro = 25 Kč?

Devizový zákon při plné směnitelnosti koruny nebrání, aby vypořádání závazku (tedy i prodeje služeb a zboží) bylo dohodnuto v jiné měně než české, a to i na území České republiky. Je však třeba vycházet ze zásady, že zákonným platidlem v České republice je česká měna, placení v cizí měně proto nelze požadovat. Českou měnu nelze v obchodě odmítnout jako platební prostředek. Nic však nebrání tuzemci, aby přijímal plnění v cizí měně, pokud spotřebitel placení v cizí měně požaduje.

Přijímání platby v cizí měně není obchodem s devizovými hodnotami podle devizového zákona, a ani vrácení peněz v jiné měně, než bylo placeno, nevyžaduje devizovou licenci a je věcí dohody smluvních stran. Stejně tak i kurz eur je věcí dohody. Takový způsob přijímání platby v cizí měně je však třeba důkladně konzultovat s daňovým poradcem nebo účetním.

 

Existují nějaké předpisy ohledně vracení hotovosti na stravenky? Když je například účet 51,- Kč a host chce platit dvěma padesátikorunovými stravenkami, tak já na tom ve finále prodělám.

Existenci stravenek umožňuje náš současný zákon o dani z příjmů. Jeho výhodou pro zaměstnance je, že tento nepeněžní příjem (ve formě stravenek) není zdaněn. To znamená, že pokud by zaměstnanec stravenku v obchodě vyměnil pouze za peníze, jednalo by se na jeho straně o nezdaněný příjem. V zásadě by tedy měl zaměstnanec stravenku zcela vyčerpat a nedostat na ni vráceno.

Poskytovatelé těchto služeb (vydavatelé stravenek) na tuto otázku neodpovídají a většinou nechávají způsob nákupu za stravenky pouze na obchodníkovi. Pokud se vám tedy nevyplatí na stravenku vracet peníze, tak nemusíte. Mnoho obchodníků to řeší tak, že na stravenky vrací maximálně 5 Kč, a nutí tak držitele stravenek uplatnit je v plné výši. Takže host buď uhradí zbývající 1 Kč v hotovosti a druhou stravenku si schová na příště, nebo vám dá devětačtyřicetikorunové spropitné.

 

 

 

 

Text: Mgr. Jiří Bozděch



Související články

Jak „podnikat“?

Jak „odpovídat za škodu“?

Jak „zaměstnávat“?

Jak „nakupovat“?

Když jde o majetek…



Zpět