Barmanem v klubu

Nic není takové, jako být barmanem v klubu. Byly doby, kdy pojem „klub“ znamenal „Cab Calloway a jeho Swinging Orchestra“. Když ale v sedmdesátých letech minulého století vstoupily na scénu diskotéky, vzala tahle představa značně za své. Proti mega-dance-klubům současnosti byly ovšem i tehdejší diskotéky jen slabým odvarem

Gastronomie - Cab Calloway

 

 

 

 

 

Pracovat jako barman v tanečním klubu je vždycky velmi náročné. Párkrát jsem to zkusil, takže vím, o čem mluvím. Nadupané zvukové systémy způsobují, že hosta skoro neslyšíte, a kvůli nejmodernějším světelným efektům ho vlastně ani pořádně nevidíte. Jste okradeni o komunikaci s hosty, ale nutno podotknout, že většinou o moc nepřicházíte.

Jejich mentalita navíc bývá silně „stádová“. Pošlete člověka do tmavé a hlučné díry a vrátí se z ní jako pračlověk. Váš bar, který je v permanentním obležení, vnímá jen jako „zavlažovací stanici“. Chce se jen prodrat ke zdroji, napít se a zase rychle zmizet ve víru tanečního parketu. V takové situaci je vskutku obtížné vysvětlit výhody žitné whiskey nad Bourbonem v Manhattanu nebo poradit mladé dámě, aby vyzkoušela Daiquirí bez jahody.

Jak kdysi poznamenala jedna moje kolegyně: „V jejich věku nemají žádné konverzační schopnosti, takže parket je pro ně naprosto perfektní místo.“ Musíte být připraveni na skutečnost, že drtivá většina hostů bude podstatně mladší než vy, někteří možná i o celou generaci. A spousta z nich bude… jak to jen říci? Pod vlivem různých chemických stimulantů? To vám vzájemnou komunikaci také zrovna neulehčí.

 

Gastronomie - Club

 

Když se rozhodnete pro práci v klubu, zapomeňte na vyšperkované koktejly. Tady jde v první řadě o objem, o to napojit co nejvíc žíznivých zákazníků v co nekratším čase. Vysoká kvalita není nezbytně nutná. Limonády budou nejspíš obyčejné, nabízené značky lihovin nebudou právě superprémiové a džusy s největší pravděpodobností také nebudou barmani čerstvě vymačkávat ze šťavnatých pomerančů. Stohovatelné sklenice, ty nejodolnější, jaké lze pořídit, nejlépe nerozbitné. Pokud se s tím nehodláte smířit, pak raději myšlenku stát se klubovým barmanem rychle pusťte z hlavy.

Barmanství v klubu má samozřejmě i své světlé stránky. Tou nejzajímavější jsou v tomto případě jednoznačně finance: práce je velmi intenzivní, fyzicky náročná, vyčerpávající. Pokud ji ale zvládnete, čeká vás bohatá odměna. A ve velkých víkendových klubech jde jen o DVĚ noci týdně – když budete chtít, klidně zvládnete ještě další zaměstnání. Skvělé peníze si navíc můžete vydělat docela rychle.

Barmanka z Los Angeles, se kterou jsem nedávno zašel na drink, mi vyprávěla o své práci za barem v klubu Element v Los Angeles. Její pracovní doba byla: pátek a sobota, od 23:00 do 02:00. Šest hodin týdně! Žádné přípravy baru, žádné uklízení. Z peněz, které vydělala za víkend, pohodlně zaplatila nájem a výdaje na celý měsíc!

A další věc je ten pohled! Někdy je docela zábava sledovat všechny ty „borce“, kteří celý týden tvrdě dřeli v posilovně, aby mohli o víkendu předvést svoje svaly. A krásky zase na tanečním parketu vystavují svá solárně opálená těla a na svalnaté borce cení svůj zářivě bílý chrup. To všechno můžete sledovat z první řady – tedy pokud náhodou asi tak pět vteřin nemáte co na práci. Protože déle se za barem v klubu ještě nikdy nikdo nenudil.

 

 

 

Autor: Philip Duff



Související články

V zajetí smyslů



Zpět