Motivační programy

Jsou uceleným souborem opatření při řízení lidských zdrojů, jejímž cílem je aktivně ovlivňovat pracovní chování lidí a vytvořit u všech zaměstnanců pozitivní vztah k organizaci. Měl by být součástí personální strategie firmy

Gastronomie - Motivace

 

 

 

 

Cílem motivačních programů je posílit loajalitu pracovníků k firmě a vzbudit u zaměstnanců zájem rozvíjet sama sebe. Jde vlastně o jakýsi vnitřní podnikový návod, jak uplatňovat stimulační prostředky, aby bylo dosaženo cílů organizace.

Aby mohly být vytvořeny správné a fungující motivační programy, musí se nejdříve provést jakási analýza skutečností ve společnosti a zjistit, jaké všechny skutečnosti mají podstatný vliv na fungování podniku, na ochotu zaměstnanců pracovat a na jejich výkonnost. Pro úspěšnost motivačního programu je důležitá také znalost osobnosti člověka, jeho vnitřních motivů.

 

 

Gastronomie - Motivace

Tvorbu motivačních programů je možné rozčlenit do několika kroků:

- zjištění, jaká je motivace pracovníků a vyhodnocení jejich spokojenosti x nespokojenosti,

- určení oblastí, na které je třeba motivační program zaměřit,

- zjištění, jaká je současná výkonnost pracovníků, a porovnání se žádoucí úrovní,

- určení, jaké stimulační prostředky v rámci motivačních programů se využijí, a stanoví se podmínky jejich použití,

- vlastní sestavení motivačního programu (ve formě dokumentu),

- seznámení všech pracovníků s motivačním programem,

kontrola používání a fungování motivačního programu (např. formou zpětné vazby), popř. jeho úpravy.

 

Správně vytvořený a zrealizovaný motivační program přispívá k hospodářské prosperitě podniku, podporuje pracovní motivaci, výkonnost zaměstnanců a vede ve svém důsledku k celkové pracovní spokojenosti zaměstnanců.

 

Jak zjistit pracovní spokojenost x nespokojenost

Aby bylo možné vůbec sestavit motivační programy, je nezbytné zjistit, zda jsou pracovníci ve firmě spokojeni nebo nespokojeni, do jaké míry jsou spokojeni (nespokojeni) a vůbec jakou mají pracovní motivaci. Na základě toho můžeme provést určitá opatření a po realizaci změn zjistit pomocí zpětné vazby, co tyto změny přinesly.

Spokojenost nebo nespokojenost člověka je vlastně subjektivně prožívaný vztah pracovníka k jeho práci a k pracovním podmínkám. Pro zjištění spokojenosti x nespokojenosti pracovníků se nejčastěji používá osobní nebo písemné dotazování, kdy se používají otevřené i uzavřené otázky, nebo pozorování reakcí lidí při standardních situacích.

Zjišťování pracovní motivace je poněkud složitější než zjišťování spokojenosti x nespokojenosti. Je to dáno tím, že člověk si těžko uvědomuje svoji motivaci v celé své složitosti a komplexnosti. Proto není ani možné zjišťovat motivaci přímo (dotazováním). Používají se tedy nepřímé metody.

Jednou z možných nepřímých metod je např. pozorování. Jednou z nejefektivnějších metod, pokud ji tedy provádí odborník) ke zjišťování motivace jsou projektivní techniky, např. tématicko-apercepční test. Při něm je zkoumanému pracovníkovi ukázáno několik kreseb zachycující osoby při nějaké činnosti. A zkoumaný zaměstnanec jednotlivé obrázky interpretuje, přičemž v jeho interpretaci se promítají i jeho skryté potřeby a přání.

 

Gastronomie - Motivace

 

Jaké lze využít stimulační prostředky (stimuly)

Pracovní stimuly jsou hmotného i nehmotného charakteru a jsou zaměřeny na jednotlivé zaměstnance. Ne vždy, co stimuluje 1 pracovníka, stimuluje i 2. a naopak. Každý pracovník je jiný, každý má jiné potřeby, přání a zájmy.

Stimulační prostředky lze rozdělit do následujících skupin:

- hmotné ohodnocení pracovního výkonu – mzda, prémie, odměny, …

- hmotné stimuly, které působí zprostředkovaně – financování rozvoje kvalifikace, různých vzdělávacích akcí, studijních pobytů, stáží atd.

- zainteresovanost zaměstnance na celkové efektivnosti firmy – spoluúčast na řízení, podíl na zisku atd.

- různé výhody – různé benefity ve formě pojištění, možnost firemních půjček, služební vůz, firemní byt atd.

- delegování pravomocí, povýšení na základě výsledků,…

- pozitivní utváření vztahů mezi kolegy, nadřízenými a podřízenými

- obohacování práce, možnost sebekontroly a vyšší samostatnosti

- veřejné firemní ocenění výsledků práce nejlepších pracovníků vytváření pocitu sociálních jistot zaměstnance a jeho rodiny

 

 

Zdroj: Podnikatel.cz



Zpět