Mléko a káva

V posledních několika letech zaznamenává trh s mlékem významné změny, stále více mléka míří do gastronomie, především pak do kaváren a mezinárodních kavárenských řetězců. Například ve Švédsku, které se honosí nejvyšší spotřebou mléka na osobu na světě, představuje Horeca segment pro některé mlékárny až 70 % odbytu

Gastronomie - Mléko a káva

Tento trend je patrný i v České republice, hlavně díky vzrůstající oblibě espresso nápojů u mladé generace, na úkor ustupující tradice pití „českého turka“. Společně s vysokou průměrnou spotřebou nových mezinárodních řetězců, která často dosahuje i sta litrů denně, začíná mléko představovat jednu z nejdůležitějších součástí kavárenských provozů.

Zaměříme-li se na standardy přípravy mléka pro espresso nápoje používané v české gastronomii, brzy zjistíme, že prakticky neexistují. Bohužel v ČR zatím nevznikla obdoba projektu Beige, který byl v již zmíněném Švédsku iniciativou svazu mlékáren s cílem plošně povznést kvalitu přípravy mléka. V naší krásné zemi můžeme kavárny, které jsou schopny konzistentně připravovat mléčné espresso nápoje na skutečně vysoké úrovni, spočítat na prstech jedné ruky.

Proč do kávy přidávat mléko

Podle známé knihy „Vše o kávě“ od autora Williama H. Ukerse (1922) byl tím prvním, koho napadlo přidat mléko do kávy, dánský ambasador. Stalo se to už v roce 1660. O pouhých 15 let později začali francouzští lékaři předepisovat horké mléko s cukrem a kávou jako univerzální medicínu. Samozřejmě, že hlavním úkolem této kombinace vždy bylo, je a bude především vyrovnat přirozenou hořkost kávy přírodní sladkostí mléka.

Italské cappuccino nebo macchiato ovšem ani zdaleka nejsou jedinými známými zástupci kávovo-mléčného spojenectví. Španělé si potrpí na cortado, Vietnamci mají své ledové cà phê sữa đá, Francouzi nedají dopustit na Café au Lait, v Latinské Americe je zase oblíbené cafesito (skoro vždy s mlékem). A samozřejmě nesmíme zapomenout na čistě český fenomén pressa s mlékem (resp. kapucínkem) a dvěma cukry.

 

Gastronomie - Mléko a káva

 

Při současném stavu české kavárenské scény však nejde ani tak o hledání dokonalé harmonie, ale spíše o nezbytnou neutralizaci špatně připravené a nekvalitní kávy. Tato smutná skutečnost vytvořila u většiny pravidelných konzumentů jakýsi podmíněný reflex – automaticky si přidávají do kávy decilitry mléka se spoustou cukru, aniž by kávu předtím ochutnali. Kvalitní výběrová káva v rukou šikovného baristy však žádné z těchto přísad k vylepšení chuti nepotřebuje.

Jelikož jsou kávové třešně ve skutečnosti ovocem, disponuje většina odrůd výraznou sladkostí. Ta by se v případě optimálního zpracování, upražení a vhodné přípravy měla vždy promítnout do finálního šálku. Pokud káva není přirozeně sladká, je něco špatně. Taková sladkost má obvykle charakter sladké čokolády, medu, karamelu, javorového sirupu, melasy, ale třeba také sladkého melounu. V případě filtrované kávy je přidání mléka obvykle zbytečné a spíše zastírá pravé chutě.

U espresso nápojů ovšem dokáže správně připravené mléko vytvořit zajímavé chuťové souznění a také vizuální efekt.

Mléko a jeho zpracování

Mléko je výměšek mléčných žláz savců, vylučovaný v době laktace. Pro zpracování se používá mléko kaseinové (kasein je mléčná bílkovina, která mj. způsobuje bílé zabarvení), které může pocházet od krávy, kozy, ovce, ale třeba i soba. Ihned po podojení putuje mléko do zpracovatelského závodu. Zde projde několika tepelnými a jinými úpravami nutnými pro zaručení zdravotní nezávadnosti, trvanlivosti a jakosti.

Pasterace je proces založený na ohřevu mléka na určitou teplotu s cílem zneškodnit větší část bakterií a patogenů, které se v mléce přirozeně vyskytují (zbylé enzymy z bezpečných bakterií v mléce zůstávají). Během tohoto procesu je mléko ohříváno na teplotu min. 71,7 °C po dobu 15 sekund. Tento druh pasterace (vysoká teplota/krátký čas) zredukuje množství mikroorganismů a mléko získá přibližnou trvanlivost 10–16 dní od data výroby.

Existuje také tzv. vysokotepelné ošetření mléka (UHT), kdy je použito vyšších teplot (135 °C) a kratšího času (1–2 vteřiny). Takovou teplotu žádné bakterie nepřežijí, úprava však nemá vliv na obsah bílkovin, vápníku a minerálních látek. Ve sterilních tetrapakových obalech vydrží neotevřené mléko až šest měsíců bez potřeby uchování v chladu. „Trvanlivé“ je v naší zemi jednoznačně nejprodávanějším typem mléka.

Čerstvé mléko může být také ošetřeno novou metodou ESL (Extended Shelf Life), která přišla do Evropy z USA v polovině devadesátých let. Používá se při ní teplota vyšší než 85 stupňů v kombinaci s nižším časem. Tento bleskový ohřev prodlouží mléku životnost až na 14 dní, ale zároveň nijak nezmění jeho kvalitu. Chuťově je ESL mléko k nerozeznání od mléka „pouze“ pasterovaného.

Nově je k dispozici syrové mléko. Projekt automatů na mléko dává menším producentům možnost prodat svůj výrobek přímo a zákazníkovi garantuje maximální čerstvost. I takové mléko však musí být před samotnou konzumací tepelně zpracováno čili převařeno.

Většina druhů mléka na trhu projde před prodejem procesem homogenizace, při němž je pod velkým tlakem protlačováno skrz malý otvor. Mléčný tuk se tím rozbije na drobné částice, které zůstanou emulgované v mléku a neplavou na povrchu. Tento proces je z pohledu baristy zcela zásadní, neboť čím jemnější jsou částečky tuku, tím lepší je pěnivost mléka.

Jaké mléko zvolit?

Hlavním kritériem většiny lidí při výběru mléka bývá obsah tuku. Podle toho můžeme dělit mléko na:

- odstředěné do 0,5 %

- polotučné 1,5 až 1,8 %

- plnotučné nad 3,5 %

Výběr mléka do kávy závisí na několika faktorech. Musíme si uvědomit, že např. v cappuccinu (160 ml) je až 80 % mléka, a proto budeme hledat takové, které nepřebije chuť kávy, ale bude ji pouze harmonicky a jemně doplňovat. Některá čerstvá plnotučná mléka jsou sice sama o sobě excelentní, ale po přidání do kávy v ní až příliš dominují.

Další důležitou vlastností je pěnivost, která je závislá na čerstvosti, homogenizaci a samozřejmě zručnosti baristy a jeho technickém vybavení. Není neobvyklé, že jedno a to samé mléko z konkrétní mlékárny pění jinak v různých ročních obdobích. Obsah tuků a proteinů v mléce je dalším podstatným faktorem pro pěnivost mléka.

Cílem každého baristy je dosáhnout co možná nejstabilnější a ideálně husté mikropěny, která svou výraznou sladkostí a leskle bílou barvou dodá cappuccinu (nebo latté či macchiatu) tu správnou chuť a vizuální kontrast. Při pěnění mléka dochází k jeho ohřevu pomocí horké páry. Množství obsažených proteinů se zvětšuje a mikropěna houstne. Zjednodušeně řečeno: více tukových kapiček znamená větší množství proteinových membrán, a tím pádem vznik kvalitnější a stabilnější mikropěny.

Teplotní nestabilita mléčných bílkovin je hlavním kamenem úrazu při pěnění mléka. Kolem 60–65 °C začíná proces denaturace a dochází k nevratným změnám ve struktuře. Přesáhnutí této hranice má zásadní vliv na chuť, aroma a stabilitu mikropěny. Jedním z klíčových pravidel přípravy mléka je tak jeho počáteční velmi nízká teplota, která baristovi umožní získat pro tvorbu pěny delší časový úsek.

Pohyb mléka v konvičce má za následek vytvoření jemné, táhlé, lesklé mikropěny bez bublin, která se dá použít pro nalévání latte art obrazců. Nejen, že je tato technika jedinečná svým vizuálním efektem na zákazníka, ale zároveň díky ní odpadá zdlouhavé nalévání mléka přes lžíci a dodatečné přidávání pěny na vrch nápoje.

Postup správného pěnění mléka

Samotná příprava, pěnění mléka na páře kávovaru, je ve své podstatě velmi jednoduchá a její osvojení je podmíněno znalostí pouze několika základních pravidel. V současné době populární latte art – technika nalévání ušlehané mikropěny do espressa a vytváření různorodých designů – již vyžaduje pokročilejší znalosti a především praktické zkušenosti.

K přípravě pěny používáme vždy mléko řádně vychlazené. Správně tvarovaná a velká konvička z nerezu, určená pro šlehání mléka, ulehčí práci a ve výsledku pomůže docílit profesionálního vzhledu nápojů.

Pěnění mléka probíhá ve dvou fázích:

1. Vlastní pěnění mléka (do teploty max. 40 °C) – trysku držíme těsně pod hladinou, kdy slyšíme charakteristický zvuk „tss-tss-tss“.

2. Míchání a ohřívání mléka (do teploty max. 65 °C) – trysku ponoříme lehce pod hladinu mléka a snažíme se vytvořit co nejsilnější vír. Naklonění trysky v konvičce pod určitým úhlem nám pomůže docílit silnějšího pohybu mléka, a tím pádem lepší konzistence pěny.

Hygiena a management mléka

Většina českých kaváren je typickým příkladem, jak s mlékem nakládat špatně. K vidění jsou velké konvice se zbytky našlehaného mléka, které se celý den „došlehává“. Někteří provozní naopak již jednou našlehané mléko nalévají zpět do tetrapaků a vracejí k ochlazení do lednice. Jen velmi málo kávovarů disponuje gumovou utěrkou určenou k pravidelnému a nezbytnému očišťování trysky. O recyklaci stovek použitých tetrapakových krabic od mléka ani nemluvě.

Špatný management mléka střední až velké kavárny může znamenat poměrně znatelnou položku v nákladech podniku. Plýtvání mlékem lze zamezit především pečlivým tréninkem baristů, kteří budou připravovat vždy každý nápoj z čerstvé suroviny za použití přesně daného množství.

V praxi může postup fungovat například tak, že barista disponuje 10–20 konvičkami různých velikostí, které mají rozdílné rysky pro jedno a dvě cappuccina (nebo latté) a jsou neustále připraveny v lednici k okamžitému použití. Po napěnění mléka a servírování nápoje zákazníkovi se konvičky umyjí a opět naplní. V hektickém provozu takto postavený systém ušetří spoustu času a zároveň zvýší kvalitu výsledného produktu.

Naopak malé kavárny mohou například nabízet různé druhy mléka od lokálního producenta, a odlišit se tak od své konkurence. V případě, že spravuji kavárnu založenou na biovýrobcích, je nezbytné nabídnout zákazníkovi do biokávy i biomléko. Jestliže propaguji alternativní stravu, nebude v mé kávové nabídce chybět mléko sojové, odtučněné nebo například biodynamické.

Latte art – třešnička na dortu

Pokud barista perfektně zvládne přípravu a management mléka, je už jen otázkou času, kdy se pustí do techniky latte art. Baristé, kteří si latte art osvojili, pak pro kavárnu představují velkou konkurenční výhodu a možnost odlišit se od šedého průměru. I pro takové podniky však platí jednoduché pravidlo – konzistence, konzistence, konzistence. Není možné dopustit, aby jeden z deseti zaměstnanců ohromoval zákazníky svým baristickým uměním, ale aby ti samí návštěvníci kavárny – v případě jeho absence – obdrželi podprůměrný produkt.

Vrcholem je pak každoroční mistrovství světa v latte artu, které se koná v rámci soutěží baristů pod záštitou SCAE. Latte art je doopravdy tou pověstnou třešničkou na dortu, která ale nemá žádný vliv na chuť nápoje. Ani toto tvrzení však není úplně pravdivé. Člověk jí a pije i očima, a tak krásný dekor v podobě složitého tulipánu nebo rozety bude vždy oceněn více nežli „obyčejné“ tradiční cappuccino. A co je důležité především, latte art je další možností, jak propagovat baristické řemeslo a dostat správně připravenou kávu do povědomí široké veřejnosti.

Co je mikropěna?

Mléko našlehané do konzistence vláčné pěny bílé barvy bez viditelných bublin, které lze nalévat do espressa a tvořit latte art obrazce. Mikropěna je výrazně sladká a delikátní.

Správné objemy mléčných espresso nápojů

Macchiato italské – 30 ml (espresso s troškou mléčné pěny)

Macchiato moderní – 70 ml (espresso s mikropěnou a latte artem)

Cappuccino italské – 160 ml (espresso, horké mléko, pěna)

Cappuccino moderní – 160 ml (espresso s mikropěnou a latte artem)

Café Latté moderní – 250 ml v porcelánovém hrníčku (espresso s mikropěnou a latte artem)

Jak servírovat mléko k espressu

Pokud je váš koncept založen na servírování a propagaci kvalitní čerstvě pražené výběrové kávy, není důvod k espressu (a kávě obecně) automaticky servírovat cukr a mléko. Stačí pouze malé množství studené vody. Obvykle však šálek espressa doprovází malá konvička s teplým našlehaným mlékem, cukrem a skleničkou vody.

 

Složení kravského mléka

- Voda: 87 %

- Tuky: 0 až 4 %

- Bílkoviny: 3 až 4 % (z 80 % kasein, 20 % syrovátkové bílkoviny)

- Cukry: 5 %

– laktóza a jiné

- Minerální látky: P, Ca, Fe

- Vitaminy: B1, B2, C, A, D, E, K

- Mikroorganismy: v mléce se vyskytují škodlivé, užitečné i choroboplodné

 

 

 

Autor: Jaroslav Tuček

Foto: archiv

 

 



Související články

Espreso: expresně pro vás

Káva v šejkru

Kavakavakava

Káva – součást kultury



Zpět