Závislost na rumu

Kdysi jsem měl všeobecně za to, že český zákazník je v nápojové gastronomii málo znalý a oproti vyspělejším zahraničním pijákům je dosti pozadu. Už jsem se začal bát, že se snad ani nedočkám hosta, který sebejistě objedná sklenku nápoje zalistovaného do našeho baru sotva před pár dny. Je jasné, že budeme ještě dlouho slýchat objednávky typu „ten drink s tou trávou“ nebo „barmane, já si dám váš nejoblíbenější koktejl“ či dokonce „namíchejte mi něco, co mi bude chutnat“

Gastronomie - Sugar cane

 

 

 

 

 

Proboha, to jsou objednávky hodící se spíš do špatné komedie než do dobrého baru. Situace se ale naštěstí postupně mění, a mění se i ten náš český host.

Hosté sami rozhodují, co budou pít, to oni určují osud mnohých, třeba i velmi dobrých nápojů. Ani nevíte, jak rád bych byl, kdyby to více ovlivňovali barmani a lidé znalí našeho řemesla. Ti ale do tohoto koloběhu zasahují jen částečně, na prvním místě jsou vždycky zákazníci. Právě díky nim se některé destiláty právě teď vyhřívají na vrcholu slávy a jiné tiše čekají na svůj comeback. Co byste řekli, že u hostů momentálně vede? No, je toho víc, ale v první trojce oblíbenosti rozhodně nechybí rum.

 

Gastronomie - Sugar cane

 

Za fantastický výkon českých hostů lze označit popularitu Mojita. Každý chce Mojito a většina už dokonce ví, že se připravuje z rumu. Já osobně bych mluvil spíš o fanatickém než fantastickém výkonu, protože něco podobného ve světě nenajdete. Tato mánie by se snad dala srovnat jen s oblibou Caipirinhy v Německu. Ale alespoň máme další jasný důkaz, že pěstuje-li se závislost hostů na něčem, tak to „něco“ zpravidla bývá založené na rumu. Jen dodám, že já osobně považuji brazilskou cachacu za rum, tak tedy odpusťte vy, kdo máte jiný názor.

 

 

 

 

Autor: Aleš Půta



Související články

Rum mixologicky



Zpět