Fenomén číslo 007

Když původní producenti a „otcové“ filmových bondovek Albert R. Broccoli a Harry Saltzman kupovali začátkem šedesátých let minulého století kompletní práva na zfilmování románů Iana Fleminga za bratru 50 000 dolarů, ani jako rození optimisté zřejmě netušili, že pokládají základní kameny nejdelší, nejzdařilejší a komerčně nejúspěšnější filmové série všech dob.

Gastronomie - Bond 007

 

 

 

 

 

Během dalších více než 40 let uvidí alespoň jeden film s Bondem více než polovina světové populace a čistý výdělek z filmové distribuce se začne počítat v miliardách přítulně šustivých amerických bankovek. Možná i vás bude zajímat, PROČ a JAK dokázali oslovit tak široké a různorodé publikum prakticky ve všech částech světa.

Gastronomie - 007

Černá komedie s komiksovými prvky

Je jasné, že to neměli během těch let mezi konkurencí thrillerů a akčních snímků vůbec jednoduché. Ale už v roce 1964 je čímsi, tehdy jedinečným, překonali, a vytvořili tak, dá se říci, zcela nový žánr: hned v prvních záběrech filmu „Goldfinger“ (třetí v řadě a jeden z nejúspěšnějších vůbec) se totiž agent 007 s povolením zabíjet vynoří z jakési laguny maskován maketou racka na hlavě, po chvíli pak svlékne neopren a do klopy sněhobílého saka pod ním vtiskne červený karafiát.

Máme tu najednou černou komedii s komiksovými prvky, humorem anglického střihu a odlehčeným vyprávěním i vážných témat či pasáží. A právě tímto stylem, který se zároveň stal jejich nejvýraznějším přínosem pro celou filmovou branži, se bondovky jednou provždy vymanily z objemné škatulky akčních krváků a daly o sobě halasně vědět celému světu. Zmíněný fakt nelze podceňovat ani v souvislosti s návštěvností filmů s „double-o-seven“ v hlavní roli. Chodí na ně zkrátka i diváci, kteří si tuctových akčních filmů ani nevšimnou, avšak hledají a vyžadují onen poměrně vzácný další rozměr a chtějí si odnést z večera v kině něco víc než pár adrenalinových scén a vizuálních efektů.

Fandové a fanynky všeho druhu

Početností divácké obce se tvůrci projektů s Jamesem Bondem mohou vpravdě pyšnit a na první pohled se lze jen těžko ubránit dojmu, že tento filmový koktejl namíchala celá tlupa pečlivě vybraných a draze zaplacených psychologů a marketingových specialistů. Ženská část publika se jde do kina pokochat charismatem, vizáží, elegancí a vystupováním slavného agenta, ty poněkud feminističtěji založené jistě nadšeně zavýsknou nad faktem, že „novým“ šéfem britské tajné služby zvaným „M“ je žena (což, jak jinak, ale i Rusové stejně hned vědí).

Gastronomie - 007

Muži zase rádi okoukávají jeho nekompromisně sebevědomý styl, s nímž kosí zloduchy i něžnou část populace z obou stran barikády, ale jejich pozornosti neujdou ani krásné bondgirls, rychlé drahé vozy a povětšinou „protřepané, nemíchané“ nápoje, o které si znalec Bond tak rád a často říká na barech kasin nebo hotelů.

Fandové technických novinek jsou už celí netrpěliví, čím zase génius „Q“ agenta britské MI-6 vybaví a jakým vynalézavým způsobem to James posléze použije, respektive nadobro zničí.

Filmoví fajnšmekři se rozzáří nad proslulými, do posledního detailu propracovanými pasážemi s úvodními titulky i profesionálně odvedenou prací trikových specialistů, kteří se již od prvního filmu řadí k elitě v oboru.

A hudební nadšenci se mohou s každým novým snímkem těšit na nejméně jeden průvodní song od autora i interpreta zvučných jmen (Paul McCartney dostal za hudbu k filmu Live And Let Die - Žít a nechat zemřít z roku 1973 dokonce Oscara).

Bondovka jako lék

Je také záhodno podotknout, že velký díl úspěchu série s okouzlujícím Jamesem spočívá v propracovaném způsobu, jakým drží jeho scenáristé krok s dobou. Zloduši postupně zahazují zvláštní uniformy potenciálních světovládců a kabáty ruské tajné služby a halí se do prvotřídně padnoucích obleků novodobých uhlazených gangsterů, děj věrně odráží dobu a její aktuální problémy, aniž by příliš zabředal do politiky a jiných, vesměs únavných špinavostí.

To vše jistě patří mezi příčiny Bondovy triumfální pouti po kinosálech celého světa. A ještě cosi trochu pohádkového, jakési fluidum hrdiny bez bázně a hany, který se sice otočí za každou sukní i sklenkou, ale jak dojde na královnu a Anglii, dává bez váhání všanc své nejlepší schopnosti i život. Kousek toho, malou naději, že přece jen žije někdo takový, kdo nakope zadnici všem těm lumpům, kteří se nám denně smějí do obličeje, tuto malou hřejivou jiskřičku si můžeme odnést s sebou domů, a když už pohasíná, pustit si nějakou bondovku znova. A to vše už máme v ceně!

 

 

 

Autor: Aleš Dudek



Související články

Vesper



Zpět