pátek, 18. květen 2012. Svátek má Nataša.
pátek, 18. květen 2012. Svátek má Nataša.
Pro barmana není letní slunko požehnáním, ale spíš prokletím. Nejlepší bary ve městě se jako na povel vylidní a každý radši vysedává venku na rozpálených zahrádkách před kavárnami, kde netrénovaní, narychlo sehnaní teenageři zápasí se servírováním průměrného ginu s průměrným tonikem
Sny versus realita
Snad každý suchozemský barman, který za něco stojí, v takové chvíli zatouží pracovat v plážovém baru luxusního resortu někde v Karibiku à la Tom Cruise ve filmu Koktejl. Když nic jiného, měli byste alespoň slušnou výmluvu, proč nosíte neonovou havajskou košili. Ale vaše fantazie jde ještě dál: sníte o mahagonově opálených kráskách v bikinách, úžasném rumu, prvotřídních ledových koktejlech plných šťavnatého ovoce, záplavě pestrobarevných orchidejí, nádherném prostředí, závratných platech a přátelských hostech, kteří si chtějí užívat všudypřítomnou pohodu až do rána…

Sluncem rozžhavené ulice města se pro vás stávají stále nesnesitelnější, a tak to uděláte. Vyrazíte za prací do plážového baru na druhém konci světa, celí natěšení na prima prázdniny. A pak přijde rozčarování, realita vás jako vždy hořce zklame. Všichni místní vás nejspíš budou nenávidět, a pokud jste v Karibské oblasti, všichni budou někam pospíchat. A ano, budou s sebou vláčet pušku nebo obrovský děsivý nůž.
Bary v evropských resortech musejí vydělat všechny peníze na celý rok během krátké sezony… takže hádejte, co to pro vás znamená? Přesně tak, budete pracovat sedm dní v týdnu – to je ale klika. O nějaké prázdninové pohodě plné dobrodružných výletů si můžete nechat tak leda zdát. Navíc vaše pracovní povolení bude pravděpodobně vystaveno jen pro konkrétního zaměstnavatele. A pokud jste v zemi, kde úřady nepracují zrovna hbitě a precizně, může se vám lehko stát, že když z rozmaru zaměstnavatele dostanete padáka, zůstanete daleko od domova bez pomoci.
Autor: Philip Duff
Philip řídil bar na Kajmanských ostrovech, ale dnes už je v pohodě...