pátek, 18. květen 2012. Svátek má Nataša.
pátek, 18. květen 2012. Svátek má Nataša.
Deratizace- Deratizací nazýváme všechna opatření, která směřují k hubení nebo omezování výskytu škodlivých hlodavců. Patří sem i opatření preventivní, kterými předcházíme pronikání hlodavců do objektů, znemožňujeme jim přístup k potravě, zasídlení a zahnízdění.
Hubíme škodlivé hlodavce, kteří žijí v lidských sídlech trvale, to jsou tzv. synatropní hlodavci, dále hlodavce, kteří se do lidských sídel „stahují“ sezónně, například na zimu, ale i hlodavce jinak běžně žijící ve volné přírodě (tzv. hlodavci exoantropní). Ochranná a ohnisková deratizace se provádí v prvé řadě za účelem ochrany lidského zdraví, teprve na druhém místě je snaha zabránit ekonomickým škodám, které hlodavci působí. Ochranná a ohnisková deratizace je zdravotnickým opatřením, přesněji řečeno epidemiologickým opatřením, jehož účelem je zabránit vzniku a šíření infekčních nemocí lidí. Na ochrannou a ohniskovou deratizaci se proto vztahují především zdravotnické právní předpisy. Ohnisková deratizace se provádí v ohniscích výskytu infekčních nemocí lidí, které mají nějaký vztah k hlodavcům. Nejčastěji jsou hlodavci rezervoáry původců těchto chorob. Ohnisková deratizace se provádí pod přímým vedením a podle pokynů lékařů – epidemiologů, a to přednostně před všemi ostatními akcemi. Ochranná deratizace je z hlediska výskytu a šíření infekčních onemocnění preventivním opatřením. Provádí se předtím, než jsou zaznamenány výskyty infekčních onemocnění lidí. Ochrannou deratizací je většina běžně prováděných deratizačních prací. Nejčastěji regulovaní hlodavci: potkan, krysa obecná, myš domácí, hraboš polní, hryzec vodní atd. Kompletní deratizační práce provádíme nejmodernější dostupnou technikou a dále se snažíme aplikovat nejkvalitnější metody s minimální zátěží pro životní prostředí a člověka. Deratizační zásah provádíme v souladu s platnými normami SZÚ Praha a příslušných metodik včetně kontrol doplňování či sběru uhynulých hlodavců.

Technologický postup
Nástrahy jsou pokládány do jedových plastových staniček, které chrání nástrahu před vlhkem a prachem a současně umožňují pohodlné provádění úklidových prací. Jsou označeny číslem na obalu, dále pak ve výšce očí nad staničkou varovným upozorněním a pořadovým číslem. Umístění deratizačních boxů je vyznačeno ve schematickém plánku. Deratizační staničky jsou vyrobeny z plastu odolného proti nárazu, působení UV záření, nízkým i vysokým teplotám. Jsou uzamykatelné a zámek lze otevřít jen s pomocí speciálního klíče. Tím je vyloučena možnost zneužití a vysypání nástrah a dále i následná kontaminace surovin. Instalaci provádíme v jakémkoli provozu, včetně potravinářského. V objektech, kde nelze použít chemické přípravky, instalujeme mechanické pasti.
Zajímavosti:
Ročně zkonzumuje každý hlodavec okolo 10 kg potravy, jeden pár potkanů vyprodukuje ročně 3 kg trusu a 12 kg moče. Odhadovaná částka škod způsobená hlodavci v ČR je ročně cca 300 milionů Kč, hlodavci uplavou 800 m do dálky, pod vodou vydrží 30 sekund, obratně šplhají po hladkém zdivu nebo jiném rovném povrchu, doskočí až 120 cm do dálky, odrazem z místa doskočí 77 cm do výšky, prolezou každým otvorem, který je větší než 1,25 cm2.
Škody:
Všechny druhy hlodavců jsou významnými původci a přenašeči některých lidských onemocnění. Potkani a krysy jsou přenašeči Veilovy žloutenky, kterou způsobuje leptospiróza, žijící v ledvinách potkana, dále u nich byl prokázán například původce moru tularemie, listeriózy, sodoku, pneumocistózy, salmonely. Myš domácí může být rezervoárem salmonelózy, lymfocytární chriomeningitidy, tularemie, pneumocystózy a dalších onemocnění. Další druhy hlodavců mohou být mimo jiné zdrojem šíření viru klíšťového zánětu mozku. Také jsou hostiteli blech, klíšťat a roztočů, kteří rovněž mohou napadnout člověka.

DEZINSEKCE
Desinsekce („odhmyzení“) je obor, který se zabývá metodami a prostředky hubení hmyzu a ostatních členovců. V komunální oblasti se pak zejména jedná o druhy tzv. synatropní, žijící v blízkosti člověka, a mající význam hygienický, přenášející některé choroby či škodící na uskladněných produktech, šatstvu a podobně. Potřeba desinsekce je vyvolávána především velkou rozmnožovací schopností členovců. Chcete-li udržet populace hmyzu v „rozumných“ mezích, je třeba v každé jejich generaci snížit početní stav o 95-99 %, pro eradikaci (úplné vyhubení) pak ještě více. Málokterý prostředek sám zaručí takový vysoký efekt a prakticky žádný trvale. Proto je jedním z prvořadých způsobů boje prevence. V praxi mívají preventivní opatření bohužel jen částečný účinek a dojde-li k přemnožení hmyzu nad únosnou mez, je třeba zasáhnout represivními (hubícími) desinsekčními metodami. Ošetřování stravovacích zařízení (kuchyně, bufety, jídelny…) před šváby, cvrčky, mravenci, mouchami…

DESINFEKCE
Likvidace mikroorganismů. Je prokázáno, že plísně vylučují těkavé látky, různé alkoholy, aldehydy, ketony, etery, estery, které silně dráždí sliznice dýchacího ústrojí i oči a vyvolávají bolesti hlavy. Dále obsahují alergeny, které způsobují alergické a astmatické potíže, zejména u dětí, starších lidí a citlivějších jedinců. Při oslabení organismu je plíseň původcem závažných orgánových onemocnění, plicní mykózy plísně kůže –dermatomyxozy, nehtů a gynekologická onemocnění. Plísňové toxiny jsou odpovědné za těžké poruchy jater i se smrtelnými následky. Proto je vhodné dodržovat některé podmínky (minimalizovat vlhkost v prostředí atd.), abychom vzniku plísní předcházeli a dále při vzniku plísní okamžitě na tento fakt reagovat a plíseň likvidovat, aby nedošlo k jejímu následnému šíření, čímž se samozřejmě zvyšují asanační náklady na její odstranění a dále se zvyšuje riziko hygienické. Desinfekcí se rozumí soubor opatření vedoucích ke zničení mikroorganismů pomocí chemických nebo kombinovaných postupů, které mají za cíl přerušit cestu nákazy od zdroje k vnímavému jedinci. Desinfekci lze definovat jako ničení či zneškodňování mikroorganismů na neživých předmětech a ve vnějším prostředí (voda, vzduch atd.). Cílem desinfekce je, aby na předmětech nebo v prostředí nebyly patogenní mikroby, které by mohly způsobit onemocnění vnímavého jedince. U onemocnění, kde jsou přenašeči členovci či hlodavci, je nutné provádět také desinsekční a deratizační opatření. Desinfekce se dělí na ochrannou, preventivní, ohniskovou a represivní. Ochranná desinfekce se provádí bez vztahu ke konkrétnímu ohnisku nákazy, tedy i v době, kdy se infekční onemocnění nevyskytuje (nemocnice, hromadná doprava, kuchyně, kantýny, dětská zařízení atd.). Ochranná desinfekce je tedy namířená proti možným cestám šíření nákazy, provádí se stále jako součást komplexních hygienických opatření. Ohnisková desinfekce má za cíl zneškodňovat choroboplodné zárodky vylučované infekčně nemocným jedincem – bacilonosičem do okolí. Aplikace je téměř totožná s aplikací ochranné desinfekce.
Autor: GastroProfesor